ekoporadna
Čím přikrmovat ptáky v zimě?
Proč ptáky v zimě přikrmovat?
Během podzimu od nás odlétá do teplých krajů většina ptáků. Důvodem je nedostatek potravy. Ptáci, kteří u nás přes zimu zůstávají potřebují naši pomoc. Je pravda, že i bez přikrmování v minulosti ptáci zimy přežívali. Dnes je však díky postupu naší civilizace situace složitější. Na přezimující ptáky, jako ostatně na vše živé, působí po celý rok množství negativních vlivů, které způsobují populacím jednotlivých druhů obrovské ztráty.
Kdy přikrmovat?
Přikrmovat můžeme už od začátku listopadu. Ptáci začnou krmítko navštěvovat během 1-2 týdnů po vyvěšení. Krmivo podáváme pravidelně, raději menší dávky každý den. Zpočátku na podzim dáváme krmiva méně, za mrazů dávky zvyšujeme. Přikrmujeme do začátku dubna.
Jak krmítko správně umístit?
Při hledání vhodného místa pro krmítko by bylo dobré zvážit, zda chceme ptáčky při krmení sledovat oknem z tepla domova. Krmítko umístíme na závětrné, nerušené místo a tak, aby v blízkosti byl vhodný úkryt (např. keř), kam se ptáci mohou schovat před dravci, kteří na ně útočí ze vzduchu. Nesmíme ale zapomínat na nebezpečí, které pro ptáky představují kočky. Krmítko musíme umístit tak, aby k němu kočka nemohla vylézt nebo aby nemohla v úkrytu pod krmítkem číhat.
Čím ptáky přikrmovat?
Základním krmivem pro zimní přikrmování je slunečnice. Dále přidáme ovesné vločky, řepku, mák, krupici prosycenou tukem, pšenici, ječmen, kukuřici, šrot, strouhaný lůj, sušené bobule (jeřabiny, bezinky, atd.), proso, semena melounu, jablko.
Čím nekrmit?
Ptáky zásadně nesmíme přikrmovat zbytky jídel z domácnosti, zejména kořeněných. Také je nesmíme krmit čerstvým pečivem.
Na naší silnici každé jaro umírají desítky žab, jak jim mohu pomoci?
V případě, že znáte lokalitu, kde dochází k masivnímu úhynu migrujících obojživelníků, kontaktujte prosím nejbližší záchrannou stanici (popř. Váš OÚ či MěÚ). V místě, kde dochází ke zkřížení komunikace s migračním koridorem postaví pracovníci záchranné stanice zábrany v podobě 30 cm vysoké fólie, která pro obojživelníky představuje nepřekonatelnou bariéru. Společně se záchytnými ploty nainstalují padací pasti. Ty nám umožňují téměř stoprocentní odchyt migrujících obojživelníků a následně jejich bezpečný přenos přes komunikaci. Obojživelníci se po probuzení z hibernace každé jaro vydávají na svou „dalekou“ cestu (kterou obvykle zahajují počátkem března). Cílem jejich putování je vodní plocha, kde hledají partnera a poté i kladou svá vajíčka.
Jak je to s volným pohybem psů v honitbě?
Odpověď najdeme zde: v zákoně č. 449/2001 Sb. O myslivosti, § 14 Oprávnění myslivecké stráže stanovuje: „Myslivecká stráž je oprávněna usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.“
Jak rozeznám zmiji od užovky?
Při určování druhu se nesmíme spoléhat jen na hřbetní klikatici, protože zbarvení je velmi variabilní a právě klikatice často chybí. Nejtypičtější je šedavé zbarvení (zejména u samců), dále se vyskytuje barva béžová a hnědá v nejrůznějších odstínech. V přírodě se však vyskytují i jedinci značně odlišní, kteří působí cizokrajným dojmem. Jedná se o celočernou a celočervenou formu, která je vzácnější. Zaručeným určovacím znakem je oko. Duhovka je žlutá až červená se svislou zřítelnicí (na rozdíl od užovek, kde je zornice kulatá). Zmije milují vlhká, ale zároveň slunná stanoviště (vřesoviště, rašeliniště, břehy potoků, vlhké louky či paseky…). Vzhledem k jejich potravě (drobní hlodavci, ještěrky, obojživelníci…) nemají důvod útočit na větší živočichy včetně člověka. Během dne se zmije ukládají ke spánku, často na sluníčku, kde se vyhřívají (v případě velkých veder se i zmije skrývají před přímým slunečným zářením). Právě tehdy může dojít k tolik obávané nehodě. Zmije nejsou živočichové nijak zákeřně útočící, ale při neopatrnosti v terénu (např. při houbaření, procházce, sportu…) může dojít k uštknutí. Při poskytování první pomoci je nejdůležitější zachovat klid. Postiženému zabránit v jakékoliv fyzické zátěži (důležité je minimalizovat srdeční činnost, tep i tlak). Postiženou končetinu znehybnit a provést bandáž elastickým obinadlem. Dříve prováděné zaškrcení se dnes nedoporučuje - dochází k většímu postižení tkání. Do rány nikdy a nijak nezasahujeme (nepřípustné je vytlačování, vysávání, rozřezávání apod.). Poté samozřejmě vyhledáme lékařské ošetření.
Jak bezpečně ochránit zahradu před slimáky?
Plzák španělský je invazním druhem plže, který byl do České republiky poprvé zavlečen okolo roku 1990. Původní domovinou tohoto západoevropského vetřelce je Pyrenejský poloostrov, odkud se masivně začal šířit po celé Evropě. Díky exportu plodin nejsou však ušetřeny ani zámořské státy. Boj proti španělským plzákům je běh na dlouhou trať. Nejúčinnější je pravidelný ruční sběr (zejména ráno) během května-srpna. Tím zabráníme vzniku nové generace. Vajíčka nakladená v pozdním podzimu dokáží přezimovat, a tak již v dubnu můžeme na svých zahradách potkat mláďata. Proto se doporučuje před prvními mrazy důkladně zrýpat záhony. Vajíčka se dostanou na povrch a dojde k jejich omrznutí, tím počty plzáků na své zahradě minimalizujeme. V tomto téměř nekonečném boji nám můžou výrazně pomoci kachny, přesněji běžec indický. Přestože se běžci, stejně tak jako ostatní kachny běžně živí zrnem či vařenými bramborami – nejoblíbenější delikatesou jsou všudypřítomní oranžovohnědí plzáci. Pokud máte dostatečně velký pozemek s vhodnými podmínkami k chovu, neváhejte a pořiďte si tyto nenáročné pomocníky. K nejčastěji používaným přípravkům u nás patří běžně dostupný Vanish Slug Pellets. Často se setkáváme s tím, že jsou tyto „kouzelné modré granule“ obsahující metaldehyd kladeny bez většího rozmyslu na běžně přístupná místa. Přestože jsou do přípravku přidávány repelentní látky proti teplokrevným živočichům jejich chuťová atraktivita pro živočichy nijak neklesá ba naopak. Klinické příznaky (neklid, slinění, toporná chůze atd.) se většinou dostavují již po dvaceti minutách po pozření. Bohužel při otravě metaldehydem je prognóza nepříznivá, a to i přes včasně zahájenou léčbu. Příčinou úhynu bývá ve valné většině selhání dýchacího ústrojí.
Jak předejít narážení ptáků do skleněných ploch?
Existuje několik variant, jak zbytečnému umírání ptactva zabránit. Nejznámějším řešením problému je vylepování siluet dravců. Tato metoda se postupem času ukazuje jako nedostatečná. Nejméně funkční jsou malé černé siluety dravců, které drobné ptactvo nerespektuje. Nejúčinnějšími jsou dostatečně velké, křiklavě barevné siluety dravců v různých fázích letu. Vhodné siluety musí být vylepeny v dostatečném počtu, jinak se stávají též nefunkčními. Dalším, dnes preferovaným způsobem, je vylepování proužků. I zde platí několik pravidel. Svislé proužky musí být široké 2cm, lepené max. 10cm od sebe. Pokud by byly mezery větší, pták by se pokusil o průlet, čímž bychom dosáhli nulového efektu. Proužky se nalepují vždy z vnější strany (u protihlukových stěn je třeba pruhy nalepit oboustranně). Pokud máte problém s nárazy o okno či stěnu skleníků a zimních zahrad stačí skleněnou plochu dostatečně vyzdobit barvami na sklo. Ptáci začnou překážku respektovat.
Mám doma velkou vodní želvu, můžu jí vypustit do rybníka?
K nejčastěji chovaným druhům vodních želv patří želva nádherná, samice dorůstají i 30 cm. Pokud jste si takovou želvu pořídil a již jí nechcete – najděte jí nového majitele nebo se obraťte na zoologickou zahradu či zverimex. Želvu nádhernou (ani jiné nepůvodní druhy želv a ostatních živočichů) nesmíte nikdy vypustit do volné přírody! Porušujete tím zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, a to § 5 Obecná ochrana rostlin a živočichů. Dravé vodní želvy požírají vajíčka i pulce obojživelníků, rybí plůdek a postupem času i samotné dospělce.
Můžeme žádat o náhradu škody způsobenou vydrou říční?
Zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy mimo jiné stanovuje: Živočišné druhy za jejichž škodu stát přebírá odpovědnost, a to:
- bobr evropský
- vydra říční
- kormorán velký
- los evropský
- medvěd hnědý
- rys ostrovid
- vlk
Náhradu škody způsobenou vybraným živočichem na:
- životě nebo zdraví fyzické osoby
- vymezených domestikovaných zvířatech
- psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat
- rybách
- včelstvech a včelařském zařízení
- nesklizených polních plodinách
- trvalých porostech
- uzavřených objektech
- movitých věcech v uzavřených objektech.
za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
Nalezli jste větší množství uhynulých volně žijících živočichů v jedné lokalitě? Máte podezření, že se jedná o otravu?
Nikdy se nedotýkejte návnady ani uhynulých zvířat, ohlídejte také své děti a psi - můžete se také otrávit. Nepoškoďte stopy na místě činu. Je-li to možné, vše zdokumentujte (vyfotťe či natočte).
Více informací o otravách naleznete na stránkách www.karbofuran.cz
Zavolejte polici ČR na číslo 158 a trvejte na výjezdu policie a kontaktujte příslušný úřad:
Městský úřad Benešov - Odbor životního prostředí
Masarykovo nám. 100, 256 27- Benešov
Tel.: 317 754 187, 317 721 256
E-mail: mu-bene@benesov-city.cz
www.benesov-city.cz
Městský úřad Dobříš - Odbor životního prostředí
Mírové náměstí 119, 263 01 - Dobříš
Tel.: 318 533 380, 318 533 385
E-mail: podatelna@mestodobris.cz
www.mestodobris.cz
Město Příbram – Odbor životního prostředí
Tyršova 108, 261 19 - Příbram
Tel: 318 402 211
E-mail: e-podatelna@pribram-city.cz
www.pribram-city.cz
Městský úřad Sedlčany - Odbor životního prostředí
Nám.TGM 34, 26480 - Sedlčany
Tel.: 318 822 742, 318 875 666
E-mail: mu@sedlcany.cz
www.mu.sedlcany.cz
Městský úřad Soběslav - Odbor životního prostředí
Náměstí Republiky 55/I, 392 01 - Soběslav
Tel. 381 508 160
E-mail: stankova@musobeslav.cz
www.musobeslav.cz
Městský úřad Tábor - Odbor životního prostředí
Husovo náměstí 29, 38 390 15 - Tábor
Tel. 381 486 480
E-mail: posta@mutabor.cz
www.tabor.cz
Městský úřad Veselí n. Lužnicí - Odbor výstavby a životního prostředí
Náměstí T.G.Masaryka 26, 39181 - Veselí nad Lužnicí
Tel.: 381 548 160
E-mail: vystavba@veseli.cz
www.veseli.cz
Městský úřad Votice - Odbor životního prostředí
Komenského nám. 700, 259 01 - Votice
Tel.: 317 830 119, 317 812 487
E-mail: podatelna@votice.cz
www.votice.cz
V případě, že se jedná o volně žijícího živočicha patřícího mezi „zvěř“ (vyhláška MZe č. 245/2002 Sb.) má povinnost odstranit jej myslivecké sdružení spravující místní honitbu.